Popis destinace
Bílé Karpaty jsou pohořím, jehož hlavní hřeben tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Táhne se v délce více než 80 km od moravských Sudoměřic na jihozápadě až po Lyský průsmyk na severovýchodě. Výraznou dominantou celého horského masivu tvoří nejvyšší vrchol – Velká Javořina (970 m n.m.). Druhý nejvyšší vrchol Velký Lopeník (911 m n.m.) tvoří turistické jádro Mikroregionu Bojkovsko.
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, vyhlášená v roce 1980, se rozkládá na ploše 715 km2. Horský masiv tvoří převážně ploché hřbety bez větších výškových rozdílů. Dlouhodobým osídlováním podhůří a svahů Bílých Karpat docházelo k postupnému odlesňování a vzniku zemědělsky využívané krajiny - pastvin a luk s unikátní květenou, vyznačující se zejména velkým druhovým zastoupením zemních orchidejí. V roce 1996 byla moravská část CHKO Unescem vyhlášená Biosférickou rezervací. Součástí Bílých Karpat je i národní přírodní rezervace Javořina pod vrcholem Velké Javořiny (970 m n.m.).
Moravské Kopanice se rozkládají na moravsko-slovenském pomezí uprostřed chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Patří sem obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Žítková a Vyškovec. Oblast získala své jméno podle toho, že těžce dostupná políčka na strmých svazích mohli místní zemědělci obdělávat pouze kopáním motykou, a proto je nazývali Kopaničáři a podle nich se této oblasti začalo říkat Kopanice. Největším bohatstvím Moravských Kopanic je dochovalý krajinný ráz, dochované zbytky tradičních řemesel a folklóru, jenž Vás společně s přírodním bohatstvím upoutají v každém ročním období.
Starý Hrozenkov je nejeden z nejvýznamnějších hraničních přechodů mezi Českou a Slovenskou republikou, ale také centrum oblasti s velmi zajímavou historií a kulturou.V obci jsou dodnes živé lidové tradice. Starohrozenkovský kroj charakteristický křížkovou výšivkou patří k nejzajímavějším lidovým oděvům na Slovácku. Každý rok v polovině června probíhá v obci festival dechových hudeb s účastí moravskou i slovenskou a v polovině července se v místním amfiteátru konají tradiční Kopaničárské slavnosti za účasti folklorních souborů z obou stran moravskoslovenského pomezí. Začátek září je obdobím hodů, dožínek a krojovaného průvodu vesnicí.
Okolí Starého Hrozenkova je vhodné pro letní i zimní rekreaci. Hustá je síť turistických tras po hřebenech Bílých Karpat, obcí prochází dálková cyklotrasa zvaná Beskydsko-karpatská magistrála. Na svazích nad obcí jsou lyžařské sjezdovky přístupné z Mikulčina vrchu a v okolí jsou vhodné běžkařské terény.
Obec Žítková je typickou kopaničářskou obcí s roztroušenou zástavbou. Velmi rozlehlá kopaničářská obec vznikla po roce 1750 a do podvědomí vešla díky bohyním, které zde věštívaly. Obyvatelé se živili pastevectvím a domácí výrobou dřevěného nářadí, část odcházela za sezónními pracemi.
V katastru obce se nachází několik zajímavých přírodních území. Jsou to především přírodní rezervace Hutě a Pod Žítkovským vrchem, ale zajímavé jsou i Bedové či Koprvasy, nechráněné pastviny s výskytem cenných druhů rostlin.